Dva roky v klášteře

Před Vánoci roku 2014 jsme byli zrovna oba bez práce, nebo skoro bez práce, a Zdeněk měl místo práce depresi. Pan farář, který se jednou večer zastavil na čaj, si nechal vylíčit naše chmurné vyhlídky a pak se mě zeptal: "A nechtěla byste jít do kláštera?

Nebylo mi jasné, jak by se tím situace vyřešila, ale ukázalo se, že klášter shání průvodkyni. Ta dosavadní se vdala a bude co nevidět mít mimino. Řekla jsem, že neumím jazyky, ale to prý se nějak vyřeší. Hlavní je, abych udržovala v čistotě záchody! Řekla jsem, že teda jo. Připadalo mi to trochu jako zázrak.

Postupně jsem se učila nezabloudit v rozsáhlých klášterních prostorách a zapamatovat si, ke kterým dveřím patří které klíče. Taky letopočty, jména a životopis sv. Norberta. Vytisknout vstupenky, objednat pohlednice, mešní víno, keramické anděly a turistické známky. A slova jako ambon, breviář, ciborium, dormitář... až zákristie.

Slovo Bůh jsem se učit nemusela. Jenom mi konečně došlo, že to asi nebude vousatý stařec, kterého jsem si vždycky představovala, jak zadává úkoly a přísně kontroluje jejich plnění, takže bych se od něj radši měla držet v uctivé vzdálenosti. Že musí mít spíš notnou dávku porozumění, laskavosti a soucitu, protože jinak by mě musel okamžitě vyrazit. Hromem a bleskem... nebo kontrolou z živnostenského úřadu.

Potkávala jsem, samozřejmě, lidi, kteří si vedli přesnou evidenci cizích hříchů. Ale taky ty, kteří o víře nepotřebovali mluvit ani k ní nikoho přemlouvat; prostě ji žili. Jako když slunce svítí a hřeje, vítr se dotýká listí a voda teče shora dolů. Rozevláté dámy, které se rozplývaly nad duchovnem a ukazovaly mi to pravé místo, v němž do nich proudí vesmírná energie, mi pak připadaly maličko legrační. 

Před Vánoci roku 2015 jsem v bazilice potkala anděla a o rok později si ověřila, že touhle roční dobou tam prostě chodí. Vždycky po obědě, na mezi jednou a druhou, na severní zeď. Když svítí sluníčko, samozřejmě. 

Moc si přeju, abych ho tam mohla potkávat i dál. Nebo spíš ty lidi, co nepotřebujou tolik mluvit... abych se mohla vracet.